O nás

Psi k naší rodině patřili vždy (od Shit-zu, Německých ovčáků, Sibiřského huskyho jsme se propracovali ke Španělským mastinům. O tom, že do smečky přibude Španělský mastin, neměl ze začátku nikdo ani ponětí.

Byla to vlastně náhoda. Existují náhody? Po smutném rozloučení s naším Německým ovčákem, osiřela ve smečce fena Bernardýna. A jelikož jí i nám bylo smutno, netrvalo dlouho a začalo velké hledání dalšího člena rodiny.

Jednoho březnového dne na mě z internetu vykoukl inzerát na krásné medvídky. Hned mě okouzlili natolik, že jsem mailem oslovila paní Katku z CHS Ultra Maxima (myslím, že to bylo ve čtvrtek) a v sobotu už jsme jeli směr Děčín celí netrpěliví a natěšení pro štěňátko, pro našeho Montíka. Pes byl ve vrhu jediný, volba byla tedy jasná. A od toho dne začal náš strastiplný život se štěnětem Španělského mastina.

A že je to krásný život Vám nemusím vyprávět, podívejte se do Fotogalerie, ať vidíte, jak se nám všem žije. Máme doma totiž nejenom výborného kamaráda, hlídače, mazla, lupiče, zahradníka, ale hlavně pana Psa s velkým „P“ a jak si myslíme, je to ten nej pes našeho života.

Po Montíkových druhých narozeninách k nám ze Španělska z CHS Cerro del Viento dorazila tmavá fena Nubia.